Včera jsem sledoval televizi a na chvíli tam mimo záplavy problikl přenos z jednání ústavního soudu, kde se vyjadřoval k církevním restitucím. Udělalo se mi z toho téměř nevolno.

Vždy jsem si naivně myslel, že soud je zřízen za účelem spravedlnosti. Nevěřil jsem všem, co říkali, že k soudům se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek, který s ní nemá nic společného.

To, co ústavní a tedy nejvyšší ústavní instance v Čechách předvedla není k smíchu, ale k pláči. Vzbuzuje to ve mě pocit vítězství církevní lobby a zničení zbytků prvorepublikového odkazu.

Již za první republiky proběhla pozemková reforma, která vlastnictví pozemků i církvím omezila. Během druhé světové války stál Vatikán a římsko-katolická církev po boku Hitlera (či minimálně z války profitovala). Počet věřících neustále klesá. Římsko-katolická církev se navíc nikdy pořádně nepostavila ani proti skandálům se zneužíváním dětí jejími kněžími. A této pokřivené organizaci, která se nedokázala za stovky let reformovat, se vrací obrovské majetky a zajišťují po 30 let bohaté finanční toky ze státních zdrojů, tedy i mých daní?

Asi jsem paranoidní, když v církevních restitucích vidím korupci. Copak s těmi majetky bude církev dělat, když se k ní hlásí méně než 11% obyvatelstva? Copak dostanou všichni ti, kteří se na schválení a prosazení restitucí podíleli? Z dobré vůle a chutě prosazovat spravedlnost padni-komu padni to jistě nebylo. To bysme tu měli jiné zákony.

Jesliže se nyní mluví o tom, že ČEZ si kupuje politiky, co bude asi dělat církev? Kolik předvolebních plakátů a gulášů bude placeno z církevního (dříve státního) měšce. Věřím tomu, že si své ovečky, které jí pomohly naplnit koryto, řádně zaopatří.

Toto rozhodnutí ústavního soudu povede k další radikalizaci ve společnosti. Možná se to neprojeví dnes, za rok, ale třeba až za 5-10 let. Klesá důvěra ve stát a jeho instituce a roste deziluze lidí z polistopadové politické garnitury, kterou reprezentuje i tento ústavní soud. Každodenní neustálé rozkrádání a korupce a ochrana těch, využívají skulin v zákonech a známosti. Když začíná být trochu těsno, přijde amnestie a je hej. Jediný, kdo je bit, to je obyčejný pracující člověk, který platí daně a chodí do práce (dokud ji ještě má).