Vzpomenete si na povinnou četbu? Nevím, zda dnes děti ve škole mají mezi povinnou četbou Orwellův román 1984. Jenom pro zajímavost - v největším českém knihkupectví Neoluxor si román 1984 v češtině nekoupíte. Zrátka ho nemají!, ale pokud vládnete dobře německy, nebo španělsky, tak ho pořídíte.

Nedávno v novinách proběhla zpráva, že americké bezpečnostní služby monitorují všechny telefonní hovory i pomocí letadel, které v sobě mají BTS. To, že monitorují veškerý internetový provoz je známé. Co je argument sledování všech obyvatel vlastní vládou? "Ten, kdo nic nekalého nedělá, se nemusí bát." případně "Cílem je ochrana před teroristy".

A teď se podívejme na diktatury například na blízkém východě či bývalého Saddáma v Iráku. Nebo na státy jako Saudská Arábie. Koneckonců i bývalé socialistické státy včetně ČSSR. I tam, kdo jde plně s davem a neodporuje vládní moci, nemá se čeho bát. Vlády potřebují obyvatele, ideálně povolné a plnící rozkazy.

Co mají oba přístupy společné? Dokud neodporujete, jste v pohodě. Zatím vás to neděsí?  Říkáte si, jak se Vás to netýká, protože žijete obyčejným životem? A naopak všem opatřením fandíte, protože jestli díky tomu chytnou jednoho skutečného teroristu, stojí to za to?

Co by Vás mělo trknout je skutečnost, že se definice toho, co je nekalé, podezřelé, nepřijatelné či sledováníhodné v čase mění. Jak bude snadné kohokoli prohlásit za teroristu a jak kdo bude hodnotit, zda je to pravda? Stejně tak rostou možnosti uchovávání a analyzování informací. A kde jsou cenné informace, tam budou příležitosti jejich zneužití.

V minulých dnech USA přiznaly mučení zajatců. V demokratické zemi, která se staví do vzoru všem státům, je možné mučit zajatce. Dále uvěznit lidi bez nároku na soud a bez sdělení obvinění!

Každý si informace vyhodnotí jinak. Můj názor je, že je nutný návrat o občanské společnosti a odpovědnosti lidí za své životy. Nelze si nechat omezovat naše životy v jakémkoli jménu ochrany ze strany EU či jiného orgánu, který bude byroktaticky přikazovat, co si máme oblékat, jíst a pít, kam a kdy chodit a co dělat. To vše je plíživý začátek diktatury.