Doma mám v nějaké podobě stovky nesestavených modelů, a desítky postavených modelů. Občasnou selekcí dětí dojde k redukci sbírky, ale stejně stojím vždy před otázkou, kam s nimi. U plastikových modelů, které nejsou postavené, jsem přešel na metodu, kdy do větší krabice narvu vícero modelů. Znamená to ovšem zlikvidovat krabice modelů, což poněkud komplikuje jejich případný prodej v budoucnu, pokud bych se pro něj rozhodl.

Nicméně v bytě a sklepě nemáme tolik místa, abych vše mohl mít vč. krabic. U sestavených modelů jsem přešel na jinou formu - štosování. Pro vitrínku nemáme prostor a tak modely dávám do plastových boxů, které máme vyskládány v kuchyni na vršku linky. Víko zabrání tomu, aby se tam prášilo. Otázkou byla stabilizace modelů. Ze začátku jsem je dával za podvozek do tack-it gumy, ale skončilo to většinou urvaným podvozkem. Nyní je pokládám jenom volně a při běžných podmínkách se do sebe modely max. zaklíní, ale málokdy se něco ulomí. Něco skladuji v krabicích od bot, ale plastové vany jsou praktičtější.

Pro návštěvu Eday jsme zvolili letos sobotu dopoledne. Parkování kolem 11h dalo zabrat, ale povedlo se. Vstup naprosto bez čekání, jako člen BFC jsem vyfasoval model Hadroletu (Velorex) v měřítku 1:72  a Avii B 534 v měřítku 1:144.

Něco jsem chtěl nakoupit u Eduarda, ale ve 12h, když jsem se tam dostal, byl koutek jako u snědeného krámu a z toho, co sem chtěl, jsem nekoupil nic. Pozitivní na tom bylo, že jsem docela dost ušetřil:)

eday2016_39