Home
Zpráva
  • EU e-Privacy Directive

    This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

    View e-Privacy Directive Documents

Argonaut.CZ - Milovice, politika, cestování, střelectvi, plastikové modelářství a fotografie.
Glosy 2.10.2026 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 02 Říjen 2026 19:05

Od poslední glosy neuteklo zas tolik vody. Celé léto bylo tak vyprahlé a teplé, jako dlouho ne a nedostatek vody pokračuje poloprázdným Lipnem, Orlíkem a vůbec průtoky všech řek.Začátek října a teploty přes 20°C a prašná pole. Nejsou to dobré vyhlídky. 

 

Ale zpět k politice, která je na tom podobně. Žádné zlepšení na obzoru.

 

Naše hvězda je stále agent Pávek. Tato studnice morálky a etiky se pustila do úvah na téma ekonomika a rád by zbrojil aspoň 500 miliardami korun ročně. To by neustálo ani centrálně řízení hospodářství. Orientačně je 1% HDP 100 miliard Kč.  Schodek rozpočtu nyní Babiš a spol. vedou k 400 miliardám ročně. Fialenko zvládl za svou vládu dluh 1,2 bilionu (1 200 000 000 000 Kč).

 

Pávek je napojený na zbrojní business. To jsou jeho donoři a tvůrci, kteří chtějí získat co nejvíce peněz, dokud je válka na Ukrajině a peníze tečou bez kontroly.

 

Je důležité připomenout, že nikdo neřeší obsah zbrojení, jenom částky. Pak to vede k tomu, že se kupují polní kuchyně za desítky milionů kus, přičemž běžný tržní standard je za statisíce.  Jeden tank Leopard 2A8 vyjde téměř na 780 milionů Kč.


To, co tlačí Pávek, je normální klondajk, který je proti zájmu lidí, kteří to platí a hlavně to nezvyšuje bezpečnost obyvatel.  Babiš se zase pomalinku s Pávkem sbližuje. Ono mají hodně společného.


Pávek to teď vylepšil, že demonstrativně hodil bobek na komunální volby. Prý chyba v plánování a někdo mu to žere. Ostatně každému je jasné, že kdyby volby mohly něco změnit, už je dávno zrušili. A Pávek jako exponent lobby se ani nepřetvařuje a tudíž odjíždí na další zážitkovou soukromou dovolenou. 

 

 USA si uzmuli venezuelskou ropu a všichni jsou spokojení, kromě lidí ve Venezuele. Podle nějakých výzkumů je nespokojených 80-90% obyvatel. Ale takhle se to dělá. Udělá se ekonomická blokáda, vydírá se vláda a když se nepoddá, tak se zlikviduje a pak se zavede protektorát. Padla Venezuela, zatím vzdoruje Kuba.  Irán se také nevyvíjí, jak si všichni představovali a čeká se, zda ekonomicky padne dříve Irán, nebo USA povolí z důvodu ekonomických problémů. Ono státní dluh USA překročil 123% HDP a přesáhl 40 bilionů USD. Takže je prakticky nesplatitelný, pokud se to nepovede drancováním jinde. Proto musí USA projektovat sílu, aby zachovaly dolar jako rezervní měnu. Padne dolar, padnou USA. Mezitím se rozkládá Evropa, protože vsadila na kartu vše proti Rusku a ono to nevychází. Samozřejmě mainstream média mluví o tom, jak naopak pokračují Ukrajinci. Je jenom otázka, zda slavnostně nepochodují do nějakého mlýnku.

 

Izrael už otevřeně mluví o vystěhování Palestinců a Evropa mlčí. Kampak je asi Izrael zkusí vyhnat? Ticho je příznačné. Lidé se opět dávají do pohybu. Španělská Ceuta byla jenom ochutnávka. Britská města zakazují vyvěšovat státní vlajky, aby neurazily přistěhovalce. Francie a Německo už přistěhovalci obsadili. Německo k tomu nyní dodává kolabující ekonomiku a snahu ve stylu Hitlera oživit hospodářství zbrojní výrobou. Holt děla místo másla.

 

Ceny paliv překračují dříve myslitelná maxima. Nafta přesáhla 50 Kč za litr, benzín se pohybuje kolem 45Kč, že se zase zavedla alespoň částečná regulace. Roste i plyn, ale zcela zásadní stanovisko vlády a evropské komise je hlavně zakázat ruská paliva a podpořit Ukrajince, ať je paliv co nejméně. Trump si teď dupl, ať státy uvolní strategické zásoby. A ejhle, jako obvykle, evropské státy se poklonily a splní, co si Velký oranžový bratr ve Wahingtonu přeje. Takhle se nepoklonkovalo ani Moskvě. Je jenom otázka krátkého času, kdy se takto vysoké ceny přelijí do inflace. Navíc není jasné, zda Trump nečeká na konec mid-term voleb a nezkusí znovu Irán. Také by se mohlo stát, že by čelil pokusu o odvolání.

 

Ono by to chtělo v Evropě pořádnou zimu, aby bylo pár týdnů -15%, napadl třeba metr sněhu a vydržel měsíc dva. Jednak by to pomohlo suchu a spodní vodě, přírodě jako celku, ale hlavně by to vrátilo realismus mezi lidi. V tu chvíli by se ukázalo, jak moc stát funguje pro lidi, kteří si ho platí.

 

Evropská unie zavedla další regulaci, kdy chce skrze odpadové hospodářství regulovat všechny, co posílají častěji nějaké zásilky mezi státy. I nejobyčejnější eshop bude vyplňovat tuny papírů.

 

 

Položili jste si někdy otázku, zda je EU reformovatelná? Není a řekneme si proč.

 

Do struktur Unie vstupují bezesporu šikovní a inteligentní lidé. Projdou nějakým sítem vč. ideologické konformity na souznění s evropskými hodnotami, ať je to, co je to. Poté se úředník stane kolečkem v EU a začne mu růst hřebínek. Začne se cítit jako ten chytřejší, společensky hodnotnější,… zaúřaduje zkrátka společenská bublina stejně smýšlejících.  Tato kasta se postupně začne cítit odpovědná za to, aby převychovala ty nevědomé a ignorantské masy. Podporuje to i extrémní hmotné zajištění evropských úředníků včetně vysokých rent po odchodu. Navíc, každý úředník musí generovat práci, předpisy, regulace, aby ukázal, že je důležitý, užitečný a že jeho pozice má smysl.

Proto EU generuje obrovské množství regulací a nesmyslů. Úředníci jsou prakticky neodpovědní, přežívají ve strukturách desítky let a vytváří to, co je deep state. Tedy ideologicky spřízněná klika, která koná na základě své ideologie, ne na základě přání obyvatel. Naopak, kdo by reflektoval přání lidí je populista.  Není tam žádná vazba ve smyslu - má se dobře občan - má se dobře úředník. Úředník EU se má stále dobře, bez ohledu na občany. Ostatně i proto jsou všechny ty ETS povolenky a další penalizace předmětem příjmu EU.

 

Takže EU opravdu není reformovatelná.


 
Když u něj stáli patroni myslivosti PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 05 Srpen 2026 09:07

Letošní spalující sucho překreslilo mapu krajiny i zvyky zvěře. Před třemi týdny jsem poprvé obeznal srnce s jediným parůžkem, který se pohyboval v ploše pole. Jenže těsně před říjí z pole zmizel, jako by se po něm slehla zem. Od té doby ani stopa. Znovu jsem na něj narazil až před dvěma dny. Dnes nadešel čas zjistit, zda se naše cesty ještě jednou protnou.

 

Včera teploty lámaly rekordy a atakovaly čtyřicítku. Večerní bouřka přinesla jen sotva dva milimetry srážek – pouhé plivnutí na rozpálenou plotnu, ze které se okamžitě udělala dusná prádelna a noční ochlazení moc nepomohlo. Protože zvěř v tom dusnu večer téměř nevytahovala, vsadil jsem všechno na rozbřesk.

K posedu to mám necelý kilometr. Vyrazil jsem krátce po páté. Vzduch byl hustý, téměř k zalknutí. Pomalu jsem šel porostem inkarnátu, který vyrašil ze semen vypadlých při seči. Sucho si však vybíralo svou daň – jetel byl nízký, spálený a sotva znatelný.

 

Šel jsem svou obvyklou trasou přes posekané pole. Tímto polem často chodívám se psy. Pár desítek kroků, zastavit, opřít se o pirštok, pečlivě prohledat okolí dalekohledem a znova. Při jednom takovém zastavení jsem sklopil oči pod nohy – a na vteřinu zůstal jako přimrazený.

V suché hlíně ležel parůžek. Podle perlení a růžice patřil mladému šesterákovi. Zvedl jsem ho ze země, těžký a chladivý, uložil ho do kapsy lovecké vesty, která začínala být propocená a pokračoval dál. 



Na okraji pole se táhne mělký příkop, za nímž se zvedá louka. Už z dálky jsem v vysoké trávě zahlédl dvě ryšavé skvrny.

Tiše jsem vylezl na posed a namířil dalekohled na louku. Když jsem zaostřil na ležícího srnce, srdce mi zrychlilo. Přede mnou ležel můj hledaný jednorožec. Vzal jsem pušku a sledoval srnce přes zaměřovač.

Byl znatelně vyčerpaný. V těžkém ranním vzduchu a dusnu těžce dýchal a vedle něj trpělivě postávala srna. Jako by nad ním držela stráž, dokud nenabere sílu.



 

Pozoroval jsem jeho jediný parůžek – jeho tvar, zakřivení i sílu lodyhy. Pak jsem sáhl do kapsy, vytáhl nález.  Silueta, perlení i úhel nasazení... Sedělo to dokonale.

 

V tu chvíli bylo rozhodnuto. Prst sjel z pojistky.

 

Nebyl to žádný zakrslý průběrný kus, ale nadějný mladý šesterák. O druhý parůžek asi přišel při souboji. Lov pro mě skončil dřív, než vůbec začal.

 

Po chvíli srnec těžce vstal. Natočil se ke mně, ukázal obřitek a přes rameno se na okamžik ohlédl.  Úplně jako by se ptal, jestli se bude něco dít.  Srna ho následovala . Když zpozorovali, že je klid, udělali pár kroků a začali se v pohodě pást.


  

 

Jak se ale parůžek dostal doprostřed inkarnátového pole? A srnec na louku?

Skládačka do sebe začala zapadat. Zářez na lodyze má na svědomí zřejmě lišta kombajnu při seči. A vysvětlení, proč se přestěhoval? Syn před nedávnem na téhle louce ulovil dominantního staršího srnce.

 

Byl to nejspíš právě tenhle starý teritoriální rváč, který mladého srnce připravil o parůžek a z pole ho vypráskal. Jakmile však starší srnec odešel do mysliveckého nebe, místo se uvolnilo a mladý šesterák se mohl přesunout do úživnější části honitby.

 

Jistotu mít nebudu nikdy. Tenhle srnec by si dnes měl vsadit Sportku. Podruhé se narodil.

 

Byl to jeden z těch zážitků, které člověku připomenou, že myslivost není o mačkání spouště. Někdy je tím největším úlovkem i takový zážitek v dusném ranním horku, plném vůní pole a louky.

 

Dnes totiž nad tou loukou a srncem stáli všichni patroni myslivosti.


 
Land Cruiser na sněhu PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 25 Leden 2026 18:52

Když u nás napadlo něco sněhu, jezdil jsem Land Cruiserem zakrmovat zvěř. Mám slušné zimáky, ale žádné speciály typu A/T. Přesto v prašanu LC jelo naprosto v pohodě, vč, rozjezdů. Prašan je někdy zrádný, ono to nemusí vypadat. Přesto to byla paráda.

https://youtu.be/RIODub5UFqM

Aktualizováno Neděle, 25 Leden 2026 18:58