Udělat důchodovou reformu nemusí být těžké.

Navrhuji následující parametry, které umožní dlouhodobě a transparentně pořešit důchody.

Vstupní podmínkou je, že je důchodový systém a účet oddělen od státního rozpočtu a je průběžný.

Průběžnost důchodového systému je důležitá v tom, že dnešní pracující platí důchody stávajícím důchodcům. Na to ze strany politiků navazují ty hloupé nápady měnit demografii a importovat sem co nejlevnější pracovní sílu s tím, že pak bude více na důchody, importovaní lidé se seberou a odejdou a nebudou zde důchody chtít. No prostě sci-fi.

Základem každé reformy musí být maximální jednoduchost.

Takže za mě by důchodová reforma měla vypadat takto:

1/3 odvodů jde na budoucí důchod pojištěnce, tedy každý by měl svůj účet

1/3 jde průběžně na důchody rodičů

1/3 je solidární a jde do měšce, ze kterého se platí všichni důchodci, dorovnání minima, atd… Zkrátka řešení nestandardních stavů.

Uvedený model bude motivovat lidi, aby měli děti dříve. To znamená i menší náklady na zdravotnictví, stále narůstající umělá oplodnění a zdravotní komplikace. Kdo k tomu přistoupí naopak, má dítě později, zase se déle finančně zabezpečoval. Každý si strategii volí sám. Budoucí důchody by byly uloženy ve státních dluhopisech. Jednoduché, účinné. Lze namítnout, že to důchody neochrání před měnovou reformou, ale to neochrání nic.

Oddělením od státního rozpočtu odpadají diskuze o valorizaci a stejně tak odpadá politikům možnost důchodový systém tunelovat.

Odchod do důchodu může být vypočítán z účtu pojištěnce a předpokládané délky dožití. Fyzicky nemá smysl posouvat odchod do důchodu za hranici 65 let.

Dle mého názoru je takový systém spravedlivý, motivující mít děti a neumožňuje politikům si s důchody hrát.